close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

FF - Horor? 11.díl

7. září 2007 v 18:06 | ♥Lenny♥ |  Horor?
"Uff, tak to jsem rád. Né že bych měl něco proti upírům, ale tak raděj bych zůstal člověkem." Zdůvodní svou odpověď.
"Jo, je mi to jasný." Řeknu trochu smutně.
"A ty jsi byla někdy člověkem nebo jsi od začátku upír?" Zajímá se dál
"No jako malé miminko mě mamka kousla, takže jsem byla člověkem asi jen pár dní."
"Aha. Takže si toho ze života člověka moc nepamatuješ?"
"Ne, moc si toho fakt nepamatuji. Ale už to dál rozebírat nechci, teď je řada s otázkami na mě." Řeknu a usměji se.
"Dobře, ale ještě se tě zeptám na poslední otázku, můžu?" A udělá prosebný pohled.
"Ok, tak do toho, ale už fakt poslední, ju?"
"Ju. Takže proč si uhla když jsem tě chtěl políbit?"
Chvilku na něj tak koukám a přemýšlím o odpovědi. Říct mu pravdu, či lhát? Uvažuji, pravda je že kdybych se náhodou neovládla, tak bych ho byla schopna i nějak poranit, teda abych to upřesnila i ho zabít. Takže asi zvolím tu lež s kapkou pravdy. "No víš, nějak jsem neměla náladu na to se s tebou líbat, víš. Bylo by to pro tebe nebezpečné." A koukám jak bude reagovat.
"Hmm, nebezpečí mám celkem rád."
"Ale věř mi, že takovéhle fakt ne." mrknu na něj a přihodím úsměv.
"Jak to můžeš vědět?" Začne si hrát na machra.
"No prostě to vím, určitě bys nechtěl aby ti nějak ublížila, že ne?"
"No," chvilku přemýšlel. Já se mezitím podívala na Billa. Stále tvrdě spal. Se divím, že jsme ho ještě neprobudili, nevedeme zrovna tichý rozhovor. Billa to však asi nijak neovlivní. Taky bych chtěla mít tak tvrdé spaní, aby mě nic neprobudilo, ani ječící Tom. V tom si na něj zase vzpomenu a otočím se zpět.
"Tak co sis vymyslel za odpověď?" Chci vědět.
"No asi bych nechtěl aby si mi ublížila, ale nějaké vzrůšo bych s tebou zažil docela rád." A zaculí se. Úplně mě tím dostal, musím se smát, ale přitom ten smích dusit abych neprobudila Billa, i když ten se asi nedá jen tak probudit.
"Ty si fakt drdlo, víš to?" řeknu ještě se smíchem.
"No o tom sice nic nevím, ale tak sranda musí být." Řekne ještě.
"Ok, ale teď se jdu ptát já, jasný a nebudeš mi do toho skákat!" pohrozím mu jak malým dětem. Jen zakývá hlavou na souhlas. Nic jiného mu taky nezbývá že.
"Fajn, takže proč vždy, když k tobě přijdu máš šok, začneš se klepat a málem zemřeš?" Položím první otázku.
"No víš, že ani nevím." Začne se vykrucovat.
"Ale nekecej a pěkně mi to řekni. Vím že to víš, máš to v myšlenkách. A nezapomeň že je umím číst. Nechci to teď ale udělat, protože chci aby si mi to řekl ty sám, tak se snaž chlapče," pobídnu ho.
"No víš, já … já se tě vlastně ani nebojím, jen se tě prostě vždycky leknu, no." A sklopí oči. V myšlenkách mu právě běhá :Jaj, to jsem jí zas měl co říct, mě teď bude strašit furt, a nebo si o mě bude myslet že jsem strašpytel. Paráda. Jedno lepší než to druhé.
Jenom se pousměju a dodám: "Neboj, nemyslím si to o tobě, ale to první bylo lepší než to druhé."
"Hej," vykřikne:"vždyť jsi mi říkala, že mi nebudeš číst myšlenky!"
"Sorry, ale tohle prostě nešlo přehlédnout. Si to tam měl vystavené jak transparent." Omluvím se mu.
"No to jistě." A udělá uražený obličej.
"No to teda jistě!" A taky se tvářím uraženě. Schválně, kdo to vydrží déle.
"Měl bych jít spát nebo zítra ráno budu vypadat strašně a nic nezahraju." Řekne.
"No strašně budeš vypadat i tak, to tě můžu ujistit," neodpustím si svou jedovatost a koukám dál z okna. Dneska mě ten měsíc nějak moc přitahuje. Tom mě najednou chytí za ruku, přitáhne se ke mě k sobě. Je pusou jen pár centimetrů od mého pravého ucha…
Kanife
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Seš tady? / Are you here?

YEAH :D click pls 100% (658)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.