Napsala: Kanife
.
.
Tom nechápe, jestli to byl jen sen nebo skutečnost, podívá se na hodiny a zjistí, že jsou 3 ráno. Má strach usnout, ale nakonec ho únava přemůže.
O půl 9 ráno jim zazvoní budík. Bill se zvedne a zaklapne ho, ale pak se vrátí zpět do postele. Tom otevře oči a přemýšlí. Najednou si vzpomene na noc a rychle si jazykem zkontroluje ret. Doufal v to, že to byl jen sen, ale díru ve rtu fakt má. Je zvědavý jak vypadá, a tak se jde kouknout dolů do koupelny. Naštěstí cestou nikoho nepotká, ani Gustava ani Georga. Rychle otevře dveře do koupelny a jde k zrcadlu. Chvilku na sebe kouká a zjišťuje, že ta dírka není zas až tak veliká, jak se zezačátku bál. Pak se rozhodne vyčistit si zuby, otevře zrcadlo a vezme skleničku, ve které má položený kartáček a pastu, ale uslyší, že na dně něco cinká. Obsah slekeničky, tedy kartáček a zubní pastu, položí na okraj umyvadla, zbytek si vysype do ruky. Kouká na to co mu vypadlo asi pět minut, než si uvědomí co to je. Je to piersing, ten který si chtěl dát do rtu. Vůbec nechápe, jak se tam dostal. Ze začátku váhá jestli si ho nasadí nebo ne, ale pak jde do toho. Sice ho to bolí, ale "Jsem přece tvrdý chlap, tak něco musím vydrzět, ne?" říká si.
"No to by si teda měl." a pobaveně se usměju.
Tom se lekne a málem si ho vrazí do oka místo do rtu. Jakmile se však otočí nikdo tam není. Tak pokračuje dál. Asi po 5 min. ho tam silou vůle narve. Spokojený že to dokázal, jde zpátky do pokoje se oblíct. Bill ještě leží v posteli. Jen co Tom vejde do dveří, Bill začně dělat jako že už vstává. Natřepává polštář a urovnává peřinu. Pak se otočí na Toma a začne na něj mluvit. Tom mu však nerozumí, jelikož má hlavu schovanou ve kříni a hledá tričko.
"Co si to říkal?" a otočí se. Bill na něj kouká s otevřenou pusou. "Zavři jí než ti do ní nalítají mouchy a raděj mi zopakuj co si říkal!" přikáže mu Tom.
"Co to máš ve rtu? Kdy sis to tam prosímtě stihl dát? Vždyť si to včera ještě neměl, nebo jo?Ne neměl, toho bych si musel všimnout." ukončí úvahu, kterou vedl a koukne na Toma. Ten se jen usměje. "To víš, jsem si to tam dal přes noc."
"Jak přes noc?" nechápe Bill.
"Prostě jsem si to tam nechal píchnout v noci, když ty jsi spal."
"Hele, nedělěj ze mě blbce a řekni mi pravdu!" začíná se Bill zlobit.
"OK, tak já ti ji řeknu.V noci zamnou přišla ta upírka a místo toho aby mě kousla do krku, tak jsem ji požádal aby mi prokousla ret, že si tam chci dát piersing." skončí s vyprávěním Tom. Bill na něj jen nevěřícně kouká. " Si ze mě děláš srandu, ne?"
"Ne, nedělám." koukne se na něj upřímně Tom. Bill se na něj naštve a celý den s ním nechce mluvit. Gustav a Georg vůbec nic nechápou a raděj taky nic neřeší, bo ví, že kdyby se do toho pletli, tak by dostali ješte nadané. Večer kluci chcou jit na čínu, ale Tom jít nechce. "Víte co, tak na něj kašlete, jdeme sami, aspoň míň utratíme." řekne Bill. Tom se na něj jen škaredě podívá , ale nic neříká. Tak kluci zabouchnou dveře a Tom zůstane doma sám. Jde se koukat na televizi a přitom jíst jablko. Pěkně si sedne na sedačku a s chutí se zakousne.
"To jsem ráda, že se ten piersing líbí, celkem dlouho mi trvalo než jsem ho našla, ale neboj, je od mého kámoše, už ho nechtěl nosit, a tak mi ho pro tebe dal." a s rozzářenýma očima se na něj kouknu. Ten se málem udusí kouskem jablka "Ty mě fakt nikdy nepřestaneš děsit." řekne až se vzpamatuje.
"No a ještě mi vysvětli," spustím na něj, "jak můžeš Billovi tvrdit také blbosti, že prý jsi mi řekl ať tě kousnu, že prý si chceš dát piersing?"
"No víš, já," a začně se zakoktávat.
"No co ty?" řeknu a výhružně se na něj kouknu.
"No, ale vždyť to byla skoro pravda. Vždyť si mě chtěla kousnout do krku, ale nepovedlo se ti to!" řekne vítězně. To už mě fakt namíchne. Tom si toho všimne a začíná se posouvat po sedačce dál odemě.
"Ale copak, snad se mě nebojíš?" řeknu ironicky.
"No abych ti řekl pravdu, tvé oči začínají červenat a to se mi moc nelíbí, ja jsem spíš na modré, hnědé či zelené, ale červené fakt nemusím." A tím už mě dostane úplně. Prudce vstanu a chci ho chytit pod krkem, jenže on v tu chvíli udělá to samé, zvedne se, ale začne utíkat.
"Si myslíš, že se přede mnou schováš?" zařičím za ním
"No já si to nemyslím, já v to jen doufám." a slyším jak běží po schodech...
Kanife