Máte před koncertem nějaký určitý rituál?
Tom: Ne, rituál doopravdy nemáme, ale půlhodinu před vystoupením chceme být sami. Potom jsme při sobě. Dokonce i náš manažer nesmí přijít dovnitř. Neděláme nic zvláštního, hrajeme pc hry nebo se mezi sebou bavíme.
Tom: Ne, rituál doopravdy nemáme, ale půlhodinu před vystoupením chceme být sami. Potom jsme při sobě. Dokonce i náš manažer nesmí přijít dovnitř. Neděláme nic zvláštního, hrajeme pc hry nebo se mezi sebou bavíme.
Kdo z vás má něco pro štěstí?
Bill: Od mojí matky jsem dostal amulet pro štěstí, takže ho nosím vždycky pod mým tričkem. Když ho někdy nemůžu najít, chytnu trochu paniku. Potom můžu dostat pocit, že se může něco přihodit.
Tom: Já na to vůbec nevěřím. Štěstí je něco, co k někomu přijde, ale není to z řetízku nebo prstýnku. Věřím, že štěstí chodí k tomu, kdo je dobrý člověk.
Bill: Od mojí matky jsem dostal amulet pro štěstí, takže ho nosím vždycky pod mým tričkem. Když ho někdy nemůžu najít, chytnu trochu paniku. Potom můžu dostat pocit, že se může něco přihodit.
Tom: Já na to vůbec nevěřím. Štěstí je něco, co k někomu přijde, ale není to z řetízku nebo prstýnku. Věřím, že štěstí chodí k tomu, kdo je dobrý člověk.
Měli jste už někdy vystoupení na pátek třináctého?
Bill: Jo, posledně v dubnu. Nevím, jestli mám mít strach nebo důvěru, ale dělali jsem si o tom neustále vtípky. Byl jsem také hodně nervózní, ale vůbec to nebylo nutné. Byl to dokonce jeden z našich nejskvělejších koncertů!
Georg: Nemusí se vlastně na to vůbec věřit. Když se věří, že se stane něco strašného, potom to taky tak bude. Totéž platí, když se myslí, že se nemůže nic stát. Nebo když se věří, že se často klopýtá, potom je to tak. Ale my čtyři jsme vlastně naladěni pozitivně. Samozřejmě to není vždy správné, ale to jsou vždycky jenom malé věci.
Bill: Jo, posledně v dubnu. Nevím, jestli mám mít strach nebo důvěru, ale dělali jsem si o tom neustále vtípky. Byl jsem také hodně nervózní, ale vůbec to nebylo nutné. Byl to dokonce jeden z našich nejskvělejších koncertů!
Georg: Nemusí se vlastně na to vůbec věřit. Když se věří, že se stane něco strašného, potom to taky tak bude. Totéž platí, když se myslí, že se nemůže nic stát. Nebo když se věří, že se často klopýtá, potom je to tak. Ale my čtyři jsme vlastně naladěni pozitivně. Samozřejmě to není vždy správné, ale to jsou vždycky jenom malé věci.
Existují nějaké produkty, díky kterým se cítíte lépe?
Bill: Jediné, na co se při vystoupení ptáme, je několik flašek ledového čaje.
Georg: Jinak nejsme vázáni na nějakou značku.
Bill: Jediné, na co se při vystoupení ptáme, je několik flašek ledového čaje.
Georg: Jinak nejsme vázáni na nějakou značku.
Viděli jste už někdy ducha v hotelu, kde spíte?
Bill: To je dobré téma. Posledně jsme byli na hotelu v noci a nespali jsme, protože jsme na chodbě slyšeli hluk. Šel jsme se okamžitě podívat a upřímně jsem si myslel, že jsem viděl po chodbě běžet koně…
Tom: Skutečně si myslel, že ho viděl letět, ale opavdu se zdálo, že tu ten kůň byl. Náš hotel byl totiž vedle kliniky pro koně a ten kůň tady přenocoval a potom si asi udělal malou procházku.
Georg: Měl zřejmě chuť na procházku nocí. Ale my jsme byli totálně vyděšení. Kdo by očekával koně před oknem?!
Gustav: Stále se ještě ptám, jak mohl ten kůň dostat ven.
Bill: To je dobré téma. Posledně jsme byli na hotelu v noci a nespali jsme, protože jsme na chodbě slyšeli hluk. Šel jsme se okamžitě podívat a upřímně jsem si myslel, že jsem viděl po chodbě běžet koně…
Tom: Skutečně si myslel, že ho viděl letět, ale opavdu se zdálo, že tu ten kůň byl. Náš hotel byl totiž vedle kliniky pro koně a ten kůň tady přenocoval a potom si asi udělal malou procházku.
Georg: Měl zřejmě chuť na procházku nocí. Ale my jsme byli totálně vyděšení. Kdo by očekával koně před oknem?!
Gustav: Stále se ještě ptám, jak mohl ten kůň dostat ven.
Odvážíte se proběhnout pod žebříkem?
Tom: Jo jistě že si troufneme. I když Bille, ty si troufneš?
Bill: Ey! Jasně že si troufnu. Ale co nedělám, je podat ruku s překříženýma prsty. Znáte to tady v Holandsku ne? Nebo je to typicky německé? Když se podá ruka s překříženými prsty, tak to přináší neštěstí.
Gustav: Hloupost! Na to věří staří lidi.
Bill: No a , já taky. A víš, z čeho se ještě dobře necítím? Když se rozbije zrcadlo. To znamená sedm let neštěstí.
Tom: A po sedmi letech neštěstí potom jistě zase přijde sedm let štěstí?
Bill: Ano. Ale proto nechci mít žádných sedm let neštěstí.
Tom: Jo jistě že si troufneme. I když Bille, ty si troufneš?
Bill: Ey! Jasně že si troufnu. Ale co nedělám, je podat ruku s překříženýma prsty. Znáte to tady v Holandsku ne? Nebo je to typicky německé? Když se podá ruka s překříženými prsty, tak to přináší neštěstí.
Gustav: Hloupost! Na to věří staří lidi.
Bill: No a , já taky. A víš, z čeho se ještě dobře necítím? Když se rozbije zrcadlo. To znamená sedm let neštěstí.
Tom: A po sedmi letech neštěstí potom jistě zase přijde sedm let štěstí?
Bill: Ano. Ale proto nechci mít žádných sedm let neštěstí.
Jste vlastně věřící?
Bill: Já věřím, že je něco víc mezi nebem a zemí. Ale jestli je to Bůh? Nemám tušení.
Georg: Já žiju teď a nezabývám se tím, co přijde po smrti. To se potom uvidí.
Bill: Já věřím, že je něco víc mezi nebem a zemí. Ale jestli je to Bůh? Nemám tušení.
Georg: Já žiju teď a nezabývám se tím, co přijde po smrti. To se potom uvidí.
Věříte v lásku na první pohled?
Bill: Jo. Ale věřím potom taky, že se velká láska může rychle promeškat, protože se nebude dávat pozor.
Tom: Já v to nevěřím. Nevěřím taky na to, že existuje pro vás jen jedna určitá dívka. Myslím, že bude pro mě víc ideálních dívek
Bill: Nechte ho prostě mluvit.
Georg: S tímhle s Tomem souhlasím. Není tu určitě jedna osoba, do které se právě zamilujete. Něco takového se může leckdy v životě stát a je to závislé na mnoha okolnostech.
Gustav: Já věřím v lásku na první pohled. Ale doteďka moje vztahy dlouho nevydržely.
Bill: Jo. Ale věřím potom taky, že se velká láska může rychle promeškat, protože se nebude dávat pozor.
Tom: Já v to nevěřím. Nevěřím taky na to, že existuje pro vás jen jedna určitá dívka. Myslím, že bude pro mě víc ideálních dívek
Bill: Nechte ho prostě mluvit.
Georg: S tímhle s Tomem souhlasím. Není tu určitě jedna osoba, do které se právě zamilujete. Něco takového se může leckdy v životě stát a je to závislé na mnoha okolnostech.
Gustav: Já věřím v lásku na první pohled. Ale doteďka moje vztahy dlouho nevydržely.
Věříte, že je život předem určený?
Tom: Ne, nemyslím, že je to přesně stanovené.
Georg: Vždycky je to ale vlastní volba, kde se jde a co se dělá. Existuje mnoho možností.
Bill: Přitom si myslím, že mnohé věci jsou určeny, ale to může být samozřejmě také štěstí nebo náhoda.
Gustav: Ne, myslím, že něco takového nemůže nikdo vědět. Ani věštkyně.
Tom: Ne, nemyslím, že je to přesně stanovené.
Georg: Vždycky je to ale vlastní volba, kde se jde a co se dělá. Existuje mnoho možností.
Bill: Přitom si myslím, že mnohé věci jsou určeny, ale to může být samozřejmě také štěstí nebo náhoda.
Gustav: Ne, myslím, že něco takového nemůže nikdo vědět. Ani věštkyně.
Co byste jako první udělali, když byste byli po vaši smrti duchové?
Tom: Oh, potom bych šel okamžitě strašit Angelinu Jolie. Jsem velmi zvědavý, co tahle žena všechno dělá. Jaká je například v kuchyni nebo jestli vůbec sama vaří.
Bill: Já bych obletěl celý svět. To byl vždycky můj sen. A jako duch bych děsil lidi. A strašil bych každého v restauraci…
Georg: Jo, to by bylo cool! Já bych si šel stoupnout na ulici nechal bych jezdit skrz mě lidi. To je děs!
Bill: To by bylo nehod.
Gustav: Ne, ti lidi tě přece neuvidí ne? Nebo myslíš, že s tím budeš strašit zase ostatní duchy?
Bill: Boa, nejsi přece objektivní.
Tom: Oh, potom bych šel okamžitě strašit Angelinu Jolie. Jsem velmi zvědavý, co tahle žena všechno dělá. Jaká je například v kuchyni nebo jestli vůbec sama vaří.
Bill: Já bych obletěl celý svět. To byl vždycky můj sen. A jako duch bych děsil lidi. A strašil bych každého v restauraci…
Georg: Jo, to by bylo cool! Já bych si šel stoupnout na ulici nechal bych jezdit skrz mě lidi. To je děs!
Bill: To by bylo nehod.
Gustav: Ne, ti lidi tě přece neuvidí ne? Nebo myslíš, že s tím budeš strašit zase ostatní duchy?
Bill: Boa, nejsi přece objektivní.

