Tokio Hotel teď utočí v hitparádách s aktuálním singlem "Übers Ende der Welt". V pátek přijde na trh druhé album ,,Zimmer 483" 17-letých dvojčat Billa (zpěv, text), Toma (kytara), rovněž i Georga (19, basová kytara) a Gustava (18, bicí). Evropská tour startuje v dubnu. V rozhovoru mluví o nových plánech, o propadlém bungalovu s číslem 483 a o snesitelném nepořádku.
Co znamená titul alba "Zimmer 483"?
Bill: Je to událost z minulého léta. Chtěli jsme napsat songy na dovolené v pěkném místě Finca ve Španělsku. Když jsme tam ale přijeli, tak to nebyla žádná Finca, ale bungalov na spadnutí - maličké, s patrovými posteli. Přesto jsme tam zůstali a postavili naše nástroje. Náš bungalov měl číslo 483.
Bill: Je to událost z minulého léta. Chtěli jsme napsat songy na dovolené v pěkném místě Finca ve Španělsku. Když jsme tam ale přijeli, tak to nebyla žádná Finca, ale bungalov na spadnutí - maličké, s patrovými posteli. Přesto jsme tam zůstali a postavili naše nástroje. Náš bungalov měl číslo 483.
Ve srovnání s vaším debutem ,,Schrei", byl váš zvuk zdokonalený …
Bill:Pozorujeme rozdíl. Samotný můj hlas se totálně změnil. První album bylo zahájeno, když jsem měl 13 let, aktuální v 17cti. To je už něco jiného. Kromě toho jsme se taky hodně naučili díky živým vystoupením.
Georg: Naše hudba bude taky trochu víc kytarovější.
Bill:Pozorujeme rozdíl. Samotný můj hlas se totálně změnil. První album bylo zahájeno, když jsem měl 13 let, aktuální v 17cti. To je už něco jiného. Kromě toho jsme se taky hodně naučili díky živým vystoupením.
Georg: Naše hudba bude taky trochu víc kytarovější.
Odkud jste vzali nápady na vaše songy?
Bill: Moje inspirace je celý poslední rok. Velmi hodně jsme se dozvěděli o našich fanoušcích, psávali nám dopisy, mohli jsme poznat hodně nových lidí a současně dál běžet normální život s našimi rodinami. Vždycky mám u sebe diktafon a blok, nebo notebook a píšu na cestách. Sbírám tyto nápady. Jemná práce se stane potom ve studiu.
Bill: Moje inspirace je celý poslední rok. Velmi hodně jsme se dozvěděli o našich fanoušcích, psávali nám dopisy, mohli jsme poznat hodně nových lidí a současně dál běžet normální život s našimi rodinami. Vždycky mám u sebe diktafon a blok, nebo notebook a píšu na cestách. Sbírám tyto nápady. Jemná práce se stane potom ve studiu.
Nechali jste si některé songy přeložit do angličtiny, vaše vydavatelská společnost slibuje export vašich songů do zahraničí, také do USA. Jak daleko jsou plány?
Bill: Nemáme ještě žádné data nebo konkrétní plány, jak to uděláme. Radost z toho máme v každém případě. Dosud to bylo tak, že bychom měli mít nejprve zpětnou vazbu od fanoušků ze zemí, že řeknou ať někdy přijedeme. Potom přijde vydavatelská společnost a řekne nám: ,,Dělejme".
Bill: Nemáme ještě žádné data nebo konkrétní plány, jak to uděláme. Radost z toho máme v každém případě. Dosud to bylo tak, že bychom měli mít nejprve zpětnou vazbu od fanoušků ze zemí, že řeknou ať někdy přijedeme. Potom přijde vydavatelská společnost a řekne nám: ,,Dělejme".
Budou potom budoucí texty rovnou v angličtině?
Bill: Ne, neumím tak dobře anglicky! Nechci nějak moc zpívat anglicky.
Tom: Ne, myslím si, že to by to nebylo nic pro hudbu Tokio Hotel. Angličtina je jenom pro porozumění v ostatních zemích. Ale němčině se můžeme nejlépe projevit a vyjádřit pocity.
Bill: Ne, neumím tak dobře anglicky! Nechci nějak moc zpívat anglicky.
Tom: Ne, myslím si, že to by to nebylo nic pro hudbu Tokio Hotel. Angličtina je jenom pro porozumění v ostatních zemích. Ale němčině se můžeme nejlépe projevit a vyjádřit pocity.
Jak to funguje se školou, kdy budete hotoví?
Bill: Momentálně nemáme na školu moc čas. Běží to prostřednictvím dálkového vyučování, stejně jako předtím. Ale v každém případě chci mít maturitu.
Bill: Momentálně nemáme na školu moc čas. Běží to prostřednictvím dálkového vyučování, stejně jako předtím. Ale v každém případě chci mít maturitu.
Bydlíte společně?
Bill: Jo, když jsme se studiu.
Tom: Tam bydlíme spolu v malém bytě v blízkosti studia.
Georg: Je to spíše, jako ubytovna pro mládež.
Kdo nejdříve uklízí?
Všichni: Žádný. Nikdo neuklízí!
Bill: Doma máme všichni pořádek. Ale když jsem společně … Nejnepořádnější z nás je Georg. To je katastrofa, to jeho pokoje bych radši ani nechodil.
Bill: Jo, když jsme se studiu.
Tom: Tam bydlíme spolu v malém bytě v blízkosti studia.
Georg: Je to spíše, jako ubytovna pro mládež.
Kdo nejdříve uklízí?
Všichni: Žádný. Nikdo neuklízí!
Bill: Doma máme všichni pořádek. Ale když jsem společně … Nejnepořádnější z nás je Georg. To je katastrofa, to jeho pokoje bych radši ani nechodil.
A jak žijete, když nemusíte být ve studiu?
Bill: U našich rodin v Magdeburgu. Tam máme naše pokoje a zůstáváme tam, když máme volno. To je prima. Pěkně jíst doma a spát ve vlastní posteli.
Bill: U našich rodin v Magdeburgu. Tam máme naše pokoje a zůstáváme tam, když máme volno. To je prima. Pěkně jíst doma a spát ve vlastní posteli.
Jsou projekty v souvislosti s filmem a televizí?
Bill: Dostáváme hodně nabídek, mě byla předloženo také hromada scénářů. Když by přišlo něco skvělého, potom bych si to mohl i představit. Je to ale pro naši práci krása, že můžeme toho hodně vyzkoušet. Ale kapela stojí v popředí.
Bill: Dostáváme hodně nabídek, mě byla předloženo také hromada scénářů. Když by přišlo něco skvělého, potom bych si to mohl i představit. Je to ale pro naši práci krása, že můžeme toho hodně vyzkoušet. Ale kapela stojí v popředí.
Právě ty, Bille, jsi něco jako ikona stylu pro mladé. Jsou nějaké nabídky za reklamní smlouvu, něco od firm s oblečením?
Bill: Když bych měl dělat nějakou reklamu, musel bych plně za tím stát. Muselo by se mi to také osobně líbit. Pro peníze bych tohle nedělal.
Bill: Když bych měl dělat nějakou reklamu, musel bych plně za tím stát. Muselo by se mi to také osobně líbit. Pro peníze bych tohle nedělal.
zdroj sorryk 8-)